Rychlonohý útočník se přeškolil na středního záložníka a po povedeném podzimu říká: „Teď se budeme tlačit jenom dopředu.“
Rychlonozí štírci, kteří to navíc umí s balónem, jsou ve fotbale žádaným zbožím. Tato charakteristika přesně sedí na lanškrounský rychlík MICHALA RICHTRA, který se do týmu vrátil po úspěšné půlroční anabázi v Ústí.
Změnilo vás nějak angažmá v Ústí?
Určitě, získal jsem nové zkušenosti.
Mně přijde, že jste musel i herně dospět. Z útoku jste se přesunul do středu zálohy, což vyžaduje větší herní disciplínu...
Herní zodpovědnost ale hráč musí mít i v útoku. Dnes se fotbal hraje tak, že útočit i bránit musí deset lidí. Myslím si, že zas taková změna to tedy nebyla.
Jenže když něco pokazíte v útoku, máte za sebou ještě dvě řady spoluhráčů. V záloze za vámi zbývá už jenom obranná linie...
To je pravda. Na druhou stranu ve středu hřiště jsme dva a na menším prostoru, takže se můžeme rychleji doplňovat a zaskakovat.
Je vidět, že jste se v záloze skutečně zabydlel. Přičichl jste k ní v Ústí. Proč jste ho opustil?
Bylo to kvůli pracovním a rodinným důvodům. Ale samozřejmě mě trochu mrzí, že jsem si tam nezahrál divizi. Hrát vyšší soutěž je vždy pocta. Na druhou stranu, v Lanškrouně je super parta a rád jsem mu opět pomohl.
A co zápas Ústí se Spartou, není vám líto, že jste ho prošvihl?
To mi určitě líto je. Proti Spartě si jen tak nezahrajete.
Na kraji zálohy jste mohl větrat Střeštíka nebo Kaloudu...
(úsměv) Nevím jestli větrat, ale potrápit bych je třeba mohl.
Vnímáte, že se z vás stal vítězný lanškrounský symbol? Do vašeho příchodu hrál na chvostu, vrátí se Richtr a najednou je ve středu tabulky.
Neřekl bych, že je to až zase tak úplně jenom mnou. Kluci si třeba vedle mě trochu více věří, ale vítězný symbol? To určitě ne. Na hřišti je potřeba jedenáct lidí, jeden člověk toho sám moc neudělá.
Přezimujete v relativním klidu. Nebude v Lanškrounu záchranářský stres trochu chybět? Nebude moc velký klid?
Určitě ne, kdo by chtěl sestupovat nebo hrát jenom o záchranu. Teď se budeme tlačit jenom dopředu (smích).
Ptám se proto, abyste jaro nepodcenili...
To doufám, že se nestane. Viděli jsme, jak to může dopadnout, na případě České Třebové, tak skončit nechceme. Je to sice fráze, ale musíme jít na jaře od zápasu k zápasu, nesmíme koukat moc daleko.
Richtr očima trenéra Pavla Hrabáčka
„Když odcházel do Ústí, hrál v útoku. Dnes hraje střed zálohy. Soupeřům docela dost vadí jeho rychlost, po faulech na něj byli totiž vyloučeni dva hráči. Střelecky se mu sice moc nedařilo, dal jenom dva góly. Jenže to vyvážil prací pro tým v záloze. Jsme s ním velmi spokojeni.“
|
Autor: Vydáno: 20.11.2009 19:05 Přečteno: 463x |
Komentáře
Jen tak dal Misaku! S tebou hraje Lanskroun daleko lip, takze doufam, ze pristi rok uz budete bojovat o prvni misto :)