Lanškroun v minulé sezoně trápily dva problémy. Střelecká impotence a hromada zranění. Obojí se mu nyní vyhnulo.
Krajský fotbalový přebor se uložil k zimnímu spánku. Proto je čas na bilancování a hodnocení. Nyní si připomeňme, jak probíhala sezona v Lanškrouně.
9. místo, Lanškroun
Co potřebovali fanoušci v Lanškrouně jako sůl? Aby se jejich miláčci konečně zvedli a přestali plavat na dně rybníka. Sice to ještě není na labuť, která plave na hladině a může odletět za větší louží. Ale hlavně že to už není kapr, který se plácá v bahně. Zaplať pánbůh.
Lanškroun měl oproti totálně propadákovému jaru kliku na zranění.
Vyhýbala se mu. „Měli jsme v jednu chvíli i devět zraněných, navíc na hostování jsme uvolnili Šilara s Richtrem,“ hledá největší rozdíly lanškrounský asistent Pavel Hrabáček. Richtr se do týmu vrátil a místo devíti zraněných byli na marodce „pouze“ tři.
Druhý z ofenzivních lanškrounských drahokamů, Šilar, zůstává i nadále ve Svitavách. „Je tam na škole, co bude dál, uvidíme, až ji bude mít hotovou, ale celkem se mu tam daří,“ těší Hrabáčka.
V nové sezoně se Lanškroun probral střelecky. Pryč jsou doby, kdy útočníci zahazovali i nezahoditelné. Hrabáček má tak logicky radost ze šestigólového počinu Faita: „Začal dávat góly, to je dobře.“
Ale všechno není ideální. Doma to občas Lanškrounu drhlo. Tři výhry ze sedmi pokusů jsou zatraceně málo. „Ztratili jsme hlavně s Českou Třebovou, ten den se jí zrovna dařilo a prohráli jsme 1:3. Odehrála velice dobrý zápas. Ale největší ztrátou podzimu pro nás byl zápas v Dobříkově. Uhráli jsme remízu, ale měli jsme tam vyhrát. Hráli jsme tam v době, kdy byl v krizi,“ leží dělba bodů Hrabáčkovi v žaludku ještě teď.
Venku ale svěřenci trenérů Smejkala s Hrabáčkem šlapali jako dobře promazaný stroj. Jenom pardubickému Slovanu a Svitavám se dařilo lépe. „Fakt jsme byli třetí nejlepší?“ Překvapeně reagoval Pavel Hrabáček. „Nejspíš to bude zlepšenou obranou,“ rychle se zamýšlel nad úspěchem. „Když odmyslíme první zápas v Pardubicích, kde jsme dostali pět branek, tak to vzadu bylo slušné. Vzadu se rozehrál mladý Šenkýř a vrátil se Milan Černý. Navíc i Richtr dokáže hrát dobře dozadu,“ doplnil lanškrounský trenér.
A jaké mají v Lanškrouně plány na zimu? „Vzhledem k tomu, že o záchranu se klidně může hrát při vyrovnanosti týmů od sedmého místa dolů. I když můžeme být určitě klidnější než Letohrad,“ potvrdil Pavel Hrabáček s úsměvem na rtech dobrou náladu v Lanškrouně.
Čtyři „nej“ trenéra Pavla Hrabáčka:
NEJlepší zápas: Řekl bych, že tím byl pro nás vítězný domácí zápas s Chocní. Ten se nám docela povedl.
NEJsnazší soupeř: Nejlépe se nám asi hrálo proti Stolanům.
NEJvětší slabina: Rezervy máme v kombinaci. Také jsme dostávali strašně brzy góly, asi třikrát jsme dostali góly do prvních pěti minut.
NEJvětší překvapení: Nejvíc mě překvapilo to, že víc jak půlka tabulky hraje o sestup. Čekalo se, že dole budou Stolany, Lanškroun. Jenže tam jsou namočeny i týmy jako Mýto, Holice, Třebová.
|
Autor: Vydáno: 20.11.2009 19:12 Přečteno: 416x |
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.